01
RNDr. Ivana Bufková
Geobotanička a jedna z předních českých odbornic na ekologii mokřadů a obnovu vodního režimu krajiny.
Od roku 1992 působí ve Správě Národního parku Šumava, kde se věnuje výzkumu a ochraně rašelinišť, pramenišť, horských potoků a dalších cenných mokřadních ekosystémů. Je autorkou řady odborných i populárně-naučných publikací a vedla mezinárodní projekt LIFE for MIRES, zaměřený na obnovu šumavských mokřadů. Za svou dlouholetou práci v ochraně přírody získala v roce 2025 Cenu Josefa Vavrouška za výjimečný počin. V dokumentárním filmu o jižních Čechách přináší pohled na krajinu jako živý organismus, jehož život závisí na vodě. Vysvětluje význam šumavských rašelinišť, pramenišť a mokřadů pro stabilitu celé krajiny a ukazuje, jak jejich obnova pomáhá zadržovat vodu, podporuje biodiverzitu a posiluje odolnost přírody vůči změnám klimatu. Její vyprávění připomíná, že péče o vodu v krajině je zároveň péčí o budoucnost jižních Čech.
02
doc. RNDr. Jan Pokorný, CSc.
Biolog, rostlinný fyziolog a respektovaný odborník na ekologii krajiny, mokřady a vodní režim. Dlouhodobě se zabývá vztahem mezi vodou, vegetací, sluneční energií a klimatem.
Působil v Botanickém ústavu Akademie věd ČR v Třeboni a je spoluzakladatelem a dlouholetým ředitelem výzkumné organizace ENKI, která se věnuje aplikovanému výzkumu hospodaření s vodou v krajině, obnově mokřadů a udržitelnému využívání přírodních zdrojů. Je autorem řady vědeckých publikací a výrazným popularizátorem environmentálních témat.
V dokumentárním filmu o jižních Čechách představuje krajinu jako živý systém, v němž voda, vegetace a sluneční energie společně utvářejí místní klima. Vysvětluje, proč jsou rybníky, mokřady, lesy a zdravá vegetace klíčové pro zadržování vody, ochlazování krajiny i její odolnost vůči klimatickým změnám. Jeho pohled ukazuje jižní Čechy jako jedinečné území, kde způsob hospodaření s vodou rozhoduje o budoucnosti celé krajiny.
03
RNDr. Václav Cílek, CSc.
Geolog, klimatolog, spisovatel a jeden z nejvýraznějších českých popularizátorů vědy.
Dlouhodobě se zabývá vývojem české krajiny, geologickou minulostí, proměnami klimatu a vztahem člověka k přírodě.
Ve svých odborných i esejistických textech propojuje přírodní vědy s historií, kulturou a krajinou jako nositelkou lidské paměti. Působí v Geologickém ústavu Akademie věd České republiky a je autorem řady knih i televizních dokumentů věnovaných české krajině.
V dokumentárním filmu o jižních Čechách přináší geologický pohled na krajinu regionu. Ukazuje, jak vznikala zdejší údolí, řeky, skály i podloží a jak geologické procesy po miliony let formovaly podobu krajiny, v níž dnes žijeme. Jeho vyprávění odhaluje hlubší souvislosti mezi geologií, historií a charakterem jižních Čech a připomíná, že krajina je kronikou času, kterou lze číst stejně jako lidské dějiny.
04
doc. Mgr. Ondřej Chvojka, Ph.D.
Archeolog a vysokoškolský pedagog zaměřující se na období pravěku a původní osídlení jižních Čech. Působí jako archeolog v Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích a zároveň je ředitelem Archeologického ústavu Filozofické fakulty Jihočeské univerzity.
Dlouhodobě se věnuje výzkumu doby bronzové a starší doby železné, archeologii jižních Čech a záchranným archeologickým výzkumům. Je autorem řady odborných monografií a více než dvou stovek vědeckých studií, které významně rozšířily poznání nejstarších dějin regionu.
V dokumentárním filmu o jižních Čechách otevírá pohled do nejstarší minulosti zdejší krajiny. Přibližuje, jak zde žili první zemědělci, stavitelé mohyl i obyvatelé doby bronzové, a ukazuje, že dnešní podoba krajiny v sobě stále uchovává stopy tisíciletého lidského osídlení. Jeho vyprávění propojuje archeologické nálezy s příběhem krajiny a připomíná, že jižní Čechy jsou místem s mimořádně hlubokou historickou pamětí.
05
PhDr. Jan Šimánek
Historik, etnograf, folklorista a autor, který se dlouhodobě věnuje kulturním dějinám jižních Čech, zejména regionu Doudlebska. Vystudoval historii na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích, kde řadu let působil na Historickém ústavu Filozofické fakulty.
Od roku 2023 pracuje jako etnograf Jihočeského muzea v Českých Budějovicích a věnuje se dokumentaci lidové kultury, tradičních zvyků a každodenního života jihočeského venkova. Je autorem několika oceňovaných publikací o historii, lidových tradicích a kulturním dědictví jižních Čech.
V dokumentárním filmu o jižních Čechách přináší pohled na krajinu prostřednictvím příběhů lidí, jejich zvyků a historické paměti. Ukazuje, že krajina není utvářena jen přírodními silami, ale také generacemi hospodářů, řemeslníků a venkovských komunit, jejichž práce, tradice a způsob života vtiskly jižním Čechám jejich jedinečný charakter. Jeho vyprávění připomíná, že kulturní dědictví krajiny je stejně cenné jako její přírodní bohatství.
06
MgA. Vojtěch Dyk
Zpěvák, herec a jedna z nejvýraznějších osobností současné české kultury. Ve filmu Chvály jižních Čech – Tři vektory domova hovoří o jižních Čechách a Šumavě jako o krajině klidu, inspirace a hlubokého osobního vztahu. Přemýšlí o kultuře jako o síle, která spojuje lidi, vytváří společenství a pomáhá člověku nacházet vlastní kořeny. Jižní Čechy nevnímá jen jako místo, kam se vrací, ale jako svůj domov.
Vedle filmových a divadelních rolí je známý také jako mimořádný hudební interpret, který hledá a nachází nové podoby propojení hudby, slova a emocí. Je synem literárního historika, spisovatele a předního haškologa Radka Pytlíka, jehož badatelská práce byla úzce spjata s dílem Jaroslava Haška a krajinou, kterou procházel dobrý voják Švejk – včetně jižních Čech.
V dokumentárním filmu o jižních Čechách přináší zamyšlení nad významem kultury v životě člověka. Mluví o písni jako přirozeném jazyce, který dokáže spojovat lidi napříč generacemi, o inspiraci, kterou nachází v jihočeské přírodě, i o tom, že krajina není jen kulisou našeho života, ale prostorem, kde vznikají vztahy, příběhy a společná paměť. Jeho osobní a citlivá výpověď připomíná, že kultura vyrůstá ze stejné krajiny jako člověk – z místa, které utváří naši identitu, představivost i schopnost být spolu.
07
Mgr. Zdeněk Troška
Patří k nejvýraznějším a divácky nejúspěšnějším českým filmovým režisérům a scenáristům.
Rodák z Hoštic u Volyně je s jižními Čechami spjat nejen svým životem, ale především tvorbou.
Absolvoval studium filmové a televizní režie na pražské FAMU po předchozích studiích ve francouzském Dijonu. Do povědomí několika generací diváků se zapsal především legendární trilogií Slunce, seno…, která s laskavým humorem zachycuje život na jihočeském venkově. Významné místo v jeho filmografii zaujímají také oblíbené pohádky.
Zdeněk Troška dlouhodobě vystupuje jako výrazný ambasador jižních Čech. Ve svých filmech se zaujetím a láskou představuje místní krajinu, tradice, venkovský život i osobitý humor, díky čemuž se stal jednou z osobností, které významně přispěly k popularizaci regionu. Jeho vztah k rodnému kraji, lidskost, bezprostřednost a smysl pro vyprávění z něj činí mimořádně autentického průvodce světem jižních Čech.
08
PhDr. Jiří Prášek
Historik, etnograf a emeritní ředitel Prácheňského muzea v Písku, které po mnoho let vedl. Patří k nejrespektovanějším znalcům historie jižních Čech, autorům desítek knih a publikací věnovaných jejich minulosti.
Je popularizátorem významných jihočeských osobností. Za svou celoživotní práci získal řadu ocenění. Je však také výjimečným vypravěčem. Jak o něm s úsměvem říká jeho žena: „Má rád lidi. Rád si s nimi povídá.“ Právě proto za každým místem objevuje lidský příběh a historii dokáže proměnit v živé vyprávění o domově.
09
Mgr. Pavel Hubený
Svůj profesní život zasvětil Šumavě. Geograf a ředitel Správy Národního parku Šumava patří k lidem, kteří věří, že i mezi zdánlivě nesmiřitelnými názory lze najít společnou řeč.
Jeho energie, otevřenost a smysl pro dialog provázejí dlouholeté hledání rovnováhy mezi ochranou divoké přírody a potřebami lidí, kteří v šumavské krajině žijí a pracují. Šumavu chápe jako živý organismus, o který je třeba pečovat s respektem, trpělivostí a odpovědností.
10
Ing. Hana Šťastná
Ředitelka úřadu Regionální agrární komory Jihočeského kraje, předsedkyně Zemědělského výboru Jihočeského kraje a respektovaná osobnost českého zemědělství. Pohybuje se ve světě hektarů, výnosů, cen, investic a evropských pravidel – a čísla ovládá stejně dobře jako argumenty. Zná realitu zemědělců, prvovýrobců a potravinářů zblízka a jejich zkušenost dokáže přenést k institucím, lidem i veřejné správě. Zemědělci jí důvěřují, protože rozumí jejich práci a ví, že dobře míněná myšlenka musí obstát také ekonomicky.
Stojí za dlouhodobou podporou značky Chutná hezky. Jihočesky a rozvojem Jihočeského tržiště, které prakticky umožňuje propojit potraviny místních producentů mimo jiné se školními jídelnami. Regionální potravinu vnímá jako součást fungující ekonomiky kraje, nikoli jako marketingovou nálepku. Klade důraz na potravinovou bezpečnost a odolnost regionu: neztratit půdu, výrobní kapacity, znalosti a lidi, kteří nás dokážou uživit. Fungující zemědělství považuje za strategickou infrastrukturu společnosti, stejně přirozenou a důležitou jako voda, energie nebo doprava.
Za přesností čísel a schopností vyjednávat je ale také tvořivá, umělecky nadaná žena s citem pro krásu a s hlubokým vztahem k jihočeské krajině. Produkci potravin a péči o přírodu nahlíží perspektivou rovnováhy v krajině, kterou po staletí spoluutváří člověk. Hana Šťastná ve své práci spojuje dvě schopnosti, které se málokdy potkávají tak přirozeně: umí počítat a zároveň vidí hodnotu toho, co se do žádné tabulky nevejde.
11
Ing. Petr Leber
Ovocnář a dlouholetý představitel jihočeského sadařství, profesně i osobně spjatý se Lhenicemi – krajem, kde má pěstování ovoce hlubokou tradici. Jako předseda Unie ovocnářů jižních a západních Čech se věnuje ovocnářství a tématům spojeným s budoucností tohoto oboru i zachováním pěstitelských zkušeností pro další generace. Ve své odbornosti vysoce respektovaný. Moudrý, věcný, trpělivý.
Ve filmu Chvály jižních Čech – Tři vektory domova vypráví o ovocnářské krajině jižních Čech, sadech a ovocných stromech jako součásti zdejšího domova i o tom, čím je charakteristické ovoce vypěstované v tomto kraji. Přibližuje práci sadaře. Práci, v níž člověk musí rozumět půdě, stromům, počasí i času a přijmout skutečnost, že výsledek jeho péče často přesahuje jednu sezonu i jednu generaci. Hovoří o trpělivosti, historických souvislostech, významu sadařů pro krajinu, o potravinové soběstačnosti a o současných podmínkách českého ovocnářství. Přemýšlí nad tím, co je potřeba, aby v oboru pokračovala další generace.
Jeho výpověď se dotýká otázky dobrého hospodaření, kontinuity a odpovědnosti za krajinu, kterou člověk na čas přebírá a jednou ji předává dál.